Rostliny používané do lektvarů
Dnes máme v plánu probrat rostliny používané do lektvarů. Tak tedy...
Rostliny používané do lektvarů
- ČAJOVÉ LÍSTKY
využívají se často jako přísady, protože jsou dostupné a levné, v lektvarech sice nejsou příliš podstatnou přísadou, proto v některých případech možná ani nevadí, že je vynecháme. Většinou slouží jen pro vůni a lepší učinnost lektvaru. Jsou používány například do leštícího lektvaru.
- MANDRAGORA
Její nejcennější částí je dužnatý kořen, připomínající člověka. Bobule této byliny se v dávnověku přidávaly do opojných nápojů pro zostření chuti. Olej z mandragory se pak vtíral do spánků, aby přivodil ospalost a zahnal horečku . Kouř z mandragorového kadidla vyvolává vize. Nejvíce známé je však mandragořino oživování zkamenělých. Do lektvarů se také proto přidává právě z líkařských důvodů.
- MĚSÍČEK ROLNÍ
Malá rostlinka s drobnými světlými kvítky a lístky kulatého tvaru. Nejčastěji roste v lese a v okolí. Je přidáván do vlkodlačího lektvaru.
PELYNĚK
Rostlina s velkou aromatickou vůní, v lektvarech má většinou účinnost pro povzbuzení atd.
- ŠALAMOUNEK
Hnědo-zelená rostlina střední velikosti. Do lektvarů se používá pro svou trochu omamující funkci.
Otázky a úkoly:
1) Vyberte si jednu rostlinu z těch, které tu máte uvedené a napište o ní minimálně pět vět, obsahující nějaké informace, které jsem nezmínil. 3 nejlepší práce, které napíšete do středy ohodnotím 25 body.
Těším se na vaše odpovědi
Komentáře
Přehled komentářů
Všichni jste měli dobrou práci, ale někteří byli lepší. Proto, že do mé hodiny přenesli úkol jen 4 studenti vyhodnotím pouze dva, ikdyž se mi líbili 3.
Proto jsem rozhodla, že 25M získá : Mandragora Lékařská kterou vypracovala Brutálka a Pwlyněk od Franchesci.
pelyněk
(kiťák, 17. 5. 2007 18:12)
Pelyněk pravý je vytrvalá, silně plstnatě chlupatá 50 až 150 cm vysoká bylina výrazně hořké chuti vyrůstající z mnohohlavého oddenku. Celá rostlina je výrazně aromatická.Lodyha je rýhovaná, větvená, bohatě olistěná dole dřevnatějící.Květy jsou drobné, mají 3 až 4 mm v průměru, jsou žluté a převážně trubkovité.Přízemní listy mají dlouhé řapíky, jsou 3 krát peřenodílné a jednotlivé lístky jsou tupě kopinaté.Roste podél cest, na kamenitých místech a skalnatých stráních rumištích a podobných místech. Je odolný a nenáročný na kvalitu půdy, ale nejraději má lehkou zásaditou vápencovou půdu s dostatkem dusíku. Vyhovuje mu teplé, suché a slunečné stanoviště.
omluva
(Brutálka, 16. 5. 2007 18:14)omlouvám se že jsem nebyla na hodině já byla na rengenu páteře.
úkol
(Brutálka, 16. 5. 2007 18:02)
Mandragora lékařská je krásná rostlina vyskytující se především na jihovýchodě Evropy. Listy a květy vyrůstají ve tvaru růžice přímo z kořene, květy jsou fialové až bělavé a mají tvar zvonku, z nich se pak tvoří žluté bobulovité plody, tvarem podobné malému jablku. Kořen mandragory, stejně jako kořen ženšenu, nápadně připomíná tvar lidského těla. Od pradávna se mu přisuzovaly magické účinky a byl součástí lektvarů čarodějnic.
úkol
(Maryška, 16. 5. 2007 15:57)
Mandragora byla v historii vyznamnym lekem. Ve starověkém Egyptě použivali lékaři alexandrejské školy mandragoru k narkoze tak, že přidrželi pacientovi u úst houbu, z niž kapala št´ava narkotika. Zaznamenani napřiklad na Eberském papyru z období okolo roku 1500
př.n.l.. Anketý lékař Hippokrates léčil mandragorou hlavně nemoci žlučniku. Plinius využival jeji uspávací účinek a doporučoval ji jako lek
Rod mandragory má asi 6 druhů znichž se jako halucinogenů v magii a čarodějnictvi využivala teměř vyhodně jen mandragora officinarum (syn. mandragora officinalis) nebo vytrvala bylina bez stonku. Má charakteristický kořen (někdy začne antropomorfni- tvorem připominajici lidské tělo). Listy vyrůstajicí přímo z kořene jsou veliké, řapikaté, svraštělé, vejčité.
srry
(franchesca, 16. 5. 2007 15:53)
ospravedlnujem sa ze je to take dlhe ale nedalo sa mi to skratit..chcela som aby to obsahovalo aspon vascinu informacii ktore viem o tejto rastline
pelynek
(franchesca, 16. 5. 2007 15:51)vyskytuje sa v europe azii a afrike.uziva sa hlavne vnat,susi sa.kvitnuca,nadrevenala cast vnate sa zrezava v rozmedzi 25-30cm,zrezava sa v juni az auguste za sucheho pocasia.droga pelynku je korenito horkej chuti a koreniteho pachu.hlavne zlozky ktore pelynek obsahuje posobia na traviace stavy-vylucovanie.jedna z latok ktore obsahuje(thujon) je vo velkom mnozstve jedovata a vtedy vyvolava krce zavraty,opojne stavy...NESMIE SA NADMERNE A TRVALO UZIVAT!vedie to k zdravotnym problemom..uziva sa ako nalev-proti problemom s travenim,hlistom a pri bolestiach brucha
Vyhodnocení prací
(Julia Renterová, 19. 5. 2007 11:00)